Tak přeci jenom o Pekliku

Popravdě, článek o Pekliku jsem psát nechtěl. Nějak jsem si v hlavě odškrtl, že to je hotové, a nemá smysl se tím nějak zabývat, nějak to okázale vystavovat. Vzadu v hlavě mě sice hlodalo něco jako ?Obecná praxe přikazuje napsat,? ale tu jsem taky zazdil. Nicméně, když se objevilo pár vzkazů ve smyslu ?Měl bys napsat něco o Pekliku,? tak tedy napíši nějaké povídání o Pekliku.

Představovat projekt, říkat jaké jsou chyby, a vůbec podobné kraviny, to za mě díky bohu udělali jiní (zatím jen Freehry, Bedikk), takže když už se po mě chce nemilý článek, můžu ho alespoň věnovat nějakým těm věcem, které si ?jinde nepřečtete?.

Začalo to někdy po učení se dějepisu na maturitu, člověk po několika hodinách musí vypnout a napětí ventilovat, a tak mě napadlo udělat hru s kuličkami ? jednoduchý princip spojování do trojiček. Ideál na tvorbu. Chtěl jsem hru trošku jinou než je standard, za chvíli mě napadl koncept na kruhu s gravitací. Projekt měl v téhle fázi vypadat trochu jinak ? gravitace, a vůbec odklikávání koulí, měla působit jen ve svrchní polovině kruhu. Dole ne. Otáčení tak mělo být trochu smysluplnější a přehlednější než tomu nakonec je. Protože jsem si to ale neuměl naprogramovat, musel jsem poprosit někoho jiného. Ozval se mi vcelku záhy Peking, programátor projektu a hra se vydala trochu jiným směrem, a já neměl sílu to moc řešit ? chtěl jsem hlavně hru s kuličkami a bylo mi to tak trochu jedno, hlavně když to bude alespoň trochu podobné tomu co jsem chtěl.

Náčrtek původního schématu hry:

Ono to nakonec nebylo na škodu, ale prostě se hra vydala jiným, řekl bych jednodušším a líbivějším směrem. Ten sám den, co jsme se domluvili poměrně podrobně na spolupráci a odklepl jsem všechny změny, jsem dostal i první nástřel programu ? který se ještě mnohokrát předělal. Přikládám to tady na edisku. Osobně jsem se v téhle verzi hry vyblbnul asi nejvíce. Dělal jsem dlouhé řetězce a strávil u hraní po večerech četné hodiny.

Byla to verze bez grafiky. Grafika měla být původně, cituji návrh hry zaslaný na VCH, ?Hru bych si představoval buď v malém rozlišení pixelartem, popřípadě ve velkém, s tím, že bych asi využil ruční kresbu (tužka) a malbu (akvarel)?. Chtěl jsem něco skřítkovského, pohádkového ? něco co bych nemusel moc řešit, a hlavně něco, kde bych nemusel hledat inspiraci a materiály.

Nakonec jsem ale kývl i na grafické změny, protože argument: ?Tyhle hry se dělají ve stylu nějaké kultury,? mi přišel logický. O ručně kreslené grafice nechtěl Peking ani slyšet, prostě to muselo být jako ty nablýskané koule ve všech ostatních hrách, a já si řekl: ?No proč ne, alespoň konečně zkusíš něco nového.? Nicméně, zamítl jsem Aztéky, Řeky a všechny ohrané motivy. Chtěl jsem gotiku a vitráž. Prý by byla depresivní hudba. Chtěl jsem secesi ? vitráž, kov, ty barvy. K tomu by musela sednout dobová hudba, to se taky nelíbilo, nedokázal si to představit. Tak jsem nakonec zvolil keltské pletence? to prošlo hladce, nakonec o nějakých runách sám Peking mluvil ještě dříve.

Tak a bylo to. Vize mojí hry byla v háji a dovolil jsem to zcela dobrovolně. Což je asi dobře, když si vezmu, že se hra vesměs líbí a lidi jí i přes nějaké neduhy poměrně rádi hrají.

Najít vhodné pletence dalo zabrat. Zjistil jsem během hledání, jakou další zahraniční publikaci chci. :D Některé pletence jsem si snad nakonec musel i vymyslet, aby tedy vůbec něco bylo. Zajímavostí může být i to, že základ pro všechny ornamenty je pixelartový.

Chyba následně byla, že jsem základ nepřekreslil tabletem, nevyvedl ho nějak pěkně, ale jen na to hodil nějaký styl vrstvy v PSku, v nějaké trial verzi co jí měl brácha na PC.

Chvíli jsem si hrál s barvami a od hnědé přes modrou a červenou přišel až k zeleno bílé variantě. A tak hra už zůstala.

Párkrát jsem zvažoval předělání, hlavně na tu ručně malovanou, ale? zamítnuto. Bylo to v době, kdy jsme hledali hudebníka a několik už jich odpadlo (nedodali NIC). Zrovna nám přišly skladby od Bambuse. Pohádkové, lehké, krásné. Prostě laděné tak, jak jsem chtěl hru mít úplně v prvopočátku. Nesedlo to k hutnosti a tmavosti hry, proto nápad na předělání, ten se zamítl, a tak dostal Bambus padáka a zkusili jsme kontaktovat skupinu Perkelt. Moc jsme si nefandili, ale překvapivě to vyšlo. Dokonce nám nabízeli i skladby z jejich dalšího alba, které chtěli natáčet. Tehdy jsme nevěděli, že se projekt ještě potáhne, takže to jsme skromně odmítli ? navíc neměly být tolik irské.

Vynahradil jsem si to předělání v PixeLize2, když se měl kreslit mockup právě na nějakou takovouhle hru. Takže, takhle by hra vypadala, kdybych jí dělal pixelartem.

No a pak se to vleklo. Já měl svoje v hlavě splněné. Grafice ?nic nechybělo? (v uvozovkách!). Najednou jsem měl dělat levely. Moc se mi nechtělo, moc jsem je nedělal. Prostě to nebylo domluvené dopředu, a na tyhle nedomluvy já nehraju. Šlo to pomaloučku a jednou mi přetekly nervy a prostě jsem si sednul a za týden, dva udělal snad 13 levelů, které do dokončení logické části hry chyběly, aby to už ?do prdele? bylo. 

Pak betatest. Odhalil různé věci co do obtížnosti, a hlavně absenci zvuků. Tak jsem našel zvuky. Dva měsíce pauza, kvůli špatné domluvě. Nedostal jsem verzi na které bych mohl zkusit jestli sedí, a prostě jsem neměl chuť furt někoho urgovat jestli to je ? jakože to bylo ? podobně jako jsem se tou dobou pořád něčeho doprošoval na Krevetě. Pak se Peking ozval jak to s tím je. Tak se to vyjasnilo. Zvuky přidaly, ostatní chyby se opravily, nějaká malá korektura textů a ? hra se pustila do světa?

A to je asi celý malý velký příběh Pekliku. Teď už je možná jasnější, proč se mi ani nic moc psát nechtělo, i když, o jiných starších hotových hrách tu taky není ani čárky. Prostě to nějak nemám zapotřebí tyhle veřejné projevy. No, ale dnes jsem si na žádost odbil povinnost, tak mám z toho dobrý pocit. : ))

Hru je možné stáhnou tady.

««« Předchozí text: Kuky všemi smysly
Následující text: Jak otevřít a vyloupat kokos »»»

Čaj | 0 komentářů | 623x