The Chronicles of Spellborn

Pod relativně tuctovým názvem se skrývá parádní hra, tedy spíš, skrývala se. Byla ve vývoji skutečně dlouho, asi čtyři roky. Po vydání chvíli fungovala jako pay to play MMORPG. Nicméně, vývojáři přibližně po pěti měsících zahájili redevelopment a hru začali předělávat na klasické free to play MMORPG s micro platbami (za reálné peníze nakoupíte výhody oproti neplatičům).

A tím se dostávám k jádru pudla a konečně i k nějakému zahájení ?recenze?. Kouzlozrodivší-kroniky totiž nebyly klasickou obdobou Warcraftího vzoru ani jiného z Warcraftu vycházejícího vzoru, přinesly hru založenou na statistikách postavy. Nechápete? Tak jednoduše řečeno, zmizela ze hry náhoda.

V prvních dnech po spuštění bylo dokonce levelování omezené jen do úrovně pět. Rozdělení bodů mezi atributy (síla, inteligence, pozornost) výrazně ovlivňovalo účinek vašich naučených dovedností. Takže jeden bod do síly zároveň ovlivňuje runovou magii, přidává život, atd.

Zmínil jsem dovednosti. Na rozdíl od standardu mají hodně specifické určení, například: Při napadení ze zadu zvyšuješ hodnotu vlastního útoku, snižuješ nepříteli soustředěnost a dáš kritický zásah. Dovednosti se navíc uspořádávají do panelu, který se během boje sám přetáčí a posouvá tak na další ikonky schopností. Hráč je tím cíleně vedený k tomu, aby vytvářel celé sekvence útoků, což může být neuvěřitelně účinné. Navíc je možnost na každý typ nepřítele složit jinou sekvenci. Přičemž užití jedné znamená prohru a užití druhé výhru.

S tím souvisí i způsob boje. V podstatě probíhá jako ve first person střílečce, nebo ještě přesněji jako v Tomb Raiderovi. Tedy z pohledu třetí osoby, ale co kliknutí to útok. Neklikáš? Klikáš bez míření? Umřeš.

Úplně můžu vynechat systém zbraní a zbrojí. Nic takového není. V úvodu máte relativně širokou škálu všeho možného oblečení včetně možnosti barevně předměty a vizáž poštelovat. Takže ano, oděvy a zbraně nemají žádné atributy. Oblíkáte se zkrátka tak, abyste se sobě samému líbili. Celkově je hra graficky výborně vyvedená a drží se v mých očích poměrně vysoko nad průměrem jak neokoukaným koloritem, tak designem lokací a světů.

Co atributy má jsou sigily, které do zbraně lze vložit, a ty jsou přenosné. Takže ano, zbrani lze přidělit různě tvarované sigily, a ty potom mohou přidávat určité číslo do útoku atd. Nicméně, jsou výrazně dostupnější než všechny rare a další předměty v ostatních hrách, takže pořád platí: Boje nejsou o náhodě.

Někoho už to možná napadlo. Jestliže hra není o levelování, o čem tedy je? O příběhu, o tom, že hrajete svoji roli v ?role playing? hře. Takže můžu s klidem prohlásit, že z celé řady MMORPG je tohle to jediné, kde mě bavilo číst co mi NPC postavy říkají. Bavilo mě objevovat svět a povídat si s neherními postavami!

U příběhu je zároveň zajímavé, že začíná ve fantasy světě, ale právě ve chvíli kdy se celý zhroutil. Post-apokalyptický svět fantasy světa. Ve hře tak postupně odkrýváte, co se vlastně stalo. Příběh je provázaný i s povoláními. Některá se tradují před katastrofu, jiné po ní, u některých není jasno, kdy vznikly. Jisté je jen to, že se všechny postupem času měnily a přizpůsobily nově fungující magii. Ale zcela konkrétně, výběr je ze tří hlavních archetypů čaroděj, válečník, tulák a každý má pak tři podtřídy, které jsou zas hodně výrazně specifikovány a mají určitý herní styl a historii.

Jenže pro většinu populace nebyl takový koncept dost lákavý a hra prý měla finanční potíže. Zahájil se redevelopment, hra je aktuálně bez aktualizací v příběhu, který to celé táhne, volně přístupná, bez omezení levelu. V herním světě se tak objevila řada ?X-org-lohmaNů? a podobně nápaditě pojmenovaných postav, různých spamerů, lidí kteří užívají generální chatový kanál k tomu, aby spolu mluvili v rámci svojí skupinky?

Hra šla prostě z hlediska komunity dolu a není už tolik příjemné to hrát. Stejně tak vzniká i nutnost kosit davy monster, a to i přesto, že questů se zabíjecím zadáním není až tolik jako bývá zvykem, ale dohnat úroveň rychle vůči lidem kteří nečtou a jen kosí, je prostě potřeba. Což mě přivádí i k tomu, že na to, aby hráč věděl co má udělat skutečně musí přečíst to co mu postava říká, protože při pohledu na vágní souhrn co vyskočí na obrazovce často není možnost úkol dokončit.

Když to shrnu, tak kvalitní hra, nenašla dostatečně širokou základnu ve skupině, pro kterou byla navržená a nutnost koncept předělat poměrně drsně zabila její původní směr, a to je škoda.

Zároveň mě mrzí, že jsem na hru připadl jen díky letmé vzpomínce až tak pozdě, když jsem se potřeboval někde vybít a zabavit, zároveň jsem jí vyhledával v široké škále MMORPG a ještě s myšlenkou: ?Občas se stane, že hra nevyjde jak má a skončí volně šiřitelná. Třeba budu mít štěstí a zahraju si.? Zpětně už vím, že je to škoda, a s klidem můžu říct, že bych za hru mile rád každý měsíc zaplatil, i přes nízkou frekvenci hraní, protože si to zaslouží.

PS: I přes veškeré změny určitě stojí za vyzkoušení, už kvůli výrazným odlišnostem proti standardu a pořád ještě novému hernímu zážitku.

««« Předchozí text: Až nechuť k blogovací činnosti
Následující text: Špiníme barvami »»»

Recenze, Hry, Texty | 0 komentářů | 51x